|
|
Uplatňovaní supervize ve školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy a ve školských zařízeních preventivně výchovné péče
HELLEROVÁ, Kristýna
Supervize se považuje za standardní součást odborného růstu pracovníků v oblasti pomáhajících profesí, tedy u těch, kteří jsou při práci v bezprostředním kontaktu s lidmi, jejich problémy a emocemi. Supervize umožňuje těmto pracovníkům uvažovat nad kvalitou jimi odvedené práce, zvyšovat jejich schopnost reflexe a sebereflexe. Cílem supervize v konkrétních zařízeních, ale i obecně, je rozvoj profesionálních a osobnostních kompetencí jednotlivých pracovníků a týmů. Pro školská zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy a ve školských zařízeních preventivně výchovné péče existuje metodický pokyn k poskytování supervize. Jednotlivá zařízení mají také definovány způsoby podpory osobního a profesního rozvoje pracovníků. Supervize ve školských zařízeních je poskytována pedagogickým pracovníkům jako součást pracovní činnosti mimo přímou pedagogickou činnost. Zařízení dělíme na dvě skupiny dle toho, kam spadají, buďto pod MŠMT nebo pod kraj. Ta zařízení, která spadají pod kraj, nemusí svým zaměstnancům supervizi poskytovat. Cílem supervize je zkvalitnění multidisciplinární péče o ohrožené nezletilé děti, případně osoby do 19 let věku, umístěné ve školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy, nezletilé děti, případně zletilé osoby do ukončení středního vzdělávání, kterým je poskytována preventivně výchovná péče. Prostředky, které zařízení dostávají na svoji činnost, jsou normativně přiděleny, jejich objem však nemusí být dostatečný natolik, aby mohly být využity i na finanční zajištění kvalitních supervizí ve školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy a školských zařízení preventivně výchovné péče. Výzkumný soubor představovali zaměstnanci zmíněných zařízení po celé České republice. Cíle bylo dosaženo využitím kvantitativního výzkumu, metodou dotazníku za využití Likertovy škály. Z výzkumu vyplynulo, že nejčastější podoba supervize v těchto zařízeních je externí supervize ve formě skupinové a individuální. Dále bylo zjištěno, že pracovníci těchto zařízení jsou většinově se supervizí a její podobou u nich v zařízení spokojeni. Data potřebná ke zpracování hypotéz byla analyzována v programu IBM SPSS Statistics při stanovené hladině významnosti = 95 %. Díky zpracování hypotéz ve výzkumu následně vyplynulo, že nemůžeme v případě tohoto výzkumu prokázat, že školská zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy a školská zařízení preventivně výchovné péče, která spadají pod MŠMT, mají pozitivněji hodnocenou supervizi od pracovníků než zařízení, která nespadají pod MŠMT, tedy byla tato hypotéza zamítnuta a byla přijata nulová hypotéza. V další hypotéze nebylo výrazně prokázáno, že na hodnocení přínosu supervize má vliv pracovní pozice pracovníka. V případě poslední hypotézy opět nebylo prokázáno, že by délka ovlivňovala hodnocení přínosu supervize. Výsledky této diplomové práce mohou být inspirací pro školská zařízení jako námět pro případnou změnu nebo jako pozitivní zpětná vazba na supervizi realizovanou u nich v zařízení. Mohou je také využít i supervizoři a další pracovníci, kteří se podílejí na zavádění supervizí do školství. V neposlední řadě poslouží jako informační materiál pro studenty a další odbornou veřejnost, která se o tuto problematiku zajímá.
|
|
|
Úloha speciálního pedagoga - etopeda při působení na klienty ve středisku výchovné péče
Schejbalová, Eliška ; Marádová, Eva (vedoucí práce) ; Tirpák, Jan (oponent)
Diplomová práce se zabývá úlohou speciálního pedagoga - etopeda ve středisku výchovné péče. Na základě rešerše v teoretické části a výzkumného šetření v části praktické chce poukázat na nezastupitelnost této role v preventivně výchovném zařízení, které svými činnostmi pozitivně působí na klienty s rizikovým a problémovým chováním nebo s poruchami chování. Těžištěm práce etopeda je spolupráce s rodinou klienta a posilování jejích kompetencí ve výchově. Teoretická část popisuje činnost střediska výchovné péče, jeho klientelu a pracovní kompetence etopeda jako pracovníka střediska výchovné péče. Práce dále konkretizuje několik typů nežádoucího chování a jejich příčiny vzniku. Výzkumné šetření na základě stanoveného cíle a výzkumných otázek analyzuje úlohu a působení etopeda v konkrétním středisku výchovné péče zpracováním dat, která byla získána realizací dvou etap vlastního šetření. První etapou byl rozbor vnitřní dokumentace střediska, druhá etapa zjišťuje pohled etopeda na problematiku střediska a vnímání vlastní role ve středisku metodou polostrukturovaného rozhovoru, který je následně analyzován prostřednictvím otevřeného kódování. Výstupem práce je profesiogram, který shrnuje výsledky šetření a přináší ucelený pohled na profesi etopeda v konkrétním typu střediska. KLÍČOVÁ SLOVA speciální...
|
|
|
Analýza metod práce u internátní formy preventivně výchovné péče
Firbachová, Věra ; Šotolová, Eva (vedoucí práce) ; Mlčková, Marie (oponent)
Diplomová práce pojednává o významu preventivně výchovných zařízení, kterými jsou střediska výchovné péče. Konkrétně se práce zaměřuje na Středisko výchovné péče v Domažlicích. Teoretická část charakterizuje filozofii internátního pobytu a především metody a formy práce, které jsou během práce s klientem využívány. Dále popisuje spolupráci s dalšími subjekty a organizacemi, se kterými středisko výchovné péče společně participují, a tím podporují klienta v nápravě jeho chování. Pro empirickou část práce byl zvolen kvalitativní výzkum, a to za využití designů případové studie a především metody zakotvené teorie. Výzkum je zaměřený na vliv metod a forem práce na změnu, zmírnění nebo odstranění již vzniklých poruch chování, a to z pohledu samotných klientů a jejich rodičů. Na základě provedeného výzkumu jsou pak v závěru práce formulované odpovědi na výzkumné otázky. KLÍČOVÁ SLOVA Preventivně výchovná péče, metody a formy spolupráce, internátní pobyt, práce s rodinou, výchovné styly, neziskové sektory.
|
host ::
RSS.